Trnava
Kontaktní údaje na obec
| Trnava č.p. 156, 763 18 | |
| 577 988 293 | |
| outrnava@avonet.cz | |
| www.trnava.cz |
Krátce o obci
Obec Trnava leží na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrhů v nadmořské výšce 341 metrů.
Obcí protéká potok Trnávka.
Katastrální rozloha obce je 1880 ha.
V současné době žije v obci 1141 obyvatel, kteří bydlí v 390 domech.
Rekreačních objektů je zde kolem 100.
Současnost
Současný kostel zasvěcený svátku Navštívení bl. Panny Marie byl vystavený v neorománském slohu a posvěcen 1. října 1911. Výška věže kostela je 38 m.
Škola byla v Trnavě zřízena už v prvých počátcích 18. století. Vyučovalo se však v různých domech a školní budova se začala stavět až roku 1840 za přispění tehdejšího majitele Lukovského panství hraběte Seilerna. V původní školní budově je dnes sídlo Obecního úřadu a České pošty. Dnešní nově rekonstruovaná škola je v prostorách bývalé pálenice Miroslava Garguláka. U školy je vystavěna moderní tělocvična, která slouží ke sportovnímu vyžití nejen školní mládeže, ale i ostatních občanů.
V obci a okolí je množství značených turistických tras. Jsou zde k dispozici 2 lyžařské vleky a spousta míst k ubytování.
Obec Trnava je vhodná jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku v zajímavém podhorském terénu.
Jsme také oblíbeným místem pro rodinné rekreace.
Historie
První písemná zmínka o Trnavě je z roku 1368, kdy se objevuje zápis v zemských deskách olomouckých o tom, že Aleš z Komárova prodal Jaruškovi z Vícemilic všechno co má v Komárově a Trnavě s lesy, právy, panstvím a příslušenstvím. Ale již v roce 1261 je v zakládací listině vizovického kláštera zmíněn potok Trnava. Jméno patrně vzniklo přidáním původem hydronymické přípony –ava k základu trn a znamenalo trnité místo nebo říčku tekoucí trním.
Příroda zasahovala do životů chudých hospodářů v hornatém kraji mnohem více, než tomu bylo v úrodných nížinách. Nezastupitelnou roli v životě člověka hrálo náboženství. Předbělohorská doba byla ve znamení stoupajícího vlivu nekatolických náboženství, z nichž nejsilnější pozice získávali luteráni a čeští bratři. Sňatkem majitelky Lukova Lukrécie Nekešové z Lendeku roku 1609 s Albrechtem z Valdštejna se situace změnila. Ten dosadil katolického faráře do Fryštáku, Kašavy a také Slušovic, kde docházeli i věřící z Trnavy.
