Kašava 41, 763 19 Kašava | |
577 467 205 | |
info@kasava.cz | |
www.kasava.cz |
Obec Kašava se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Zlín. Geomorfologicky je naše oblast součástí Západních Karpat a patří do celku Hostýnsko – Vsetínská hornatina. Kašava leží v hlubokém údolí Dřevnice, v povodí řeky Moravy. Do Dřevnice se v Kašavě vlévá Černý potok od Podkopné Lhoty a Kameňák od Vlčkové. Dřevnice je zdrojem vody pro Slušovickou přehradu. Okolním vrchům vévodí Kopná se svými 674 m.n.m.
Kašava s velkou úlevou přijala novou skutečnost, že od začátku 20. století začal ve Zlíně úspěšně rozvíjet svou obuvnickou firmu Tomáš Baťa. Téměř po celé 20. století se obuvnictví stalo základem obživy zdejších obyvatel. Nejprve chodili pěšky a na kole k Baťovi do Zlína, později začali jezdit autobusem do Svitu a do Gottwaldova, přičemž šlo o stále stejné město a stejný podnik. Nové politické zřízení s příchodem vlády komunistů ovlivnilo zdejší kraj poměrně silným způsobem. Socializace obce ovlivnila řadou faktorů život lidí v místním regionu, stejně tak, jako v celé vlasti. Filozofická a duchovní negativa doby vyvažovala pozitiva jisté socialistické stability všech obyvatel. Vliv obuvnického průmyslu ze Zlína udržel a zlepšil předválečnou životní úroveň a zvedl místním obyvatelům životní možnosti. Dobré podmínky pro život nastavily i prosperující místní a okolní zemědělská družstva ve druhé polovině 20. století: nejprve JZD Kašava, později spojené s JZD Podhoran Lukov. Svou roli v prosperitě místního zemědělství s přidruženou výrobou hrál také fenomén blízkého JZD Slušovice.
Ale čas se nezastavil, jde dál a mnohé se zde významným způsobem změnilo…
Středověká kolonizace místní krajiny probíhala od konce 13. století. Čilý ruch kolem hradu Lukova v letech 1332 – 1334, v souvislosti s moravským markrabětem Karlem IV., pozdějším českým králem a římským císařem, zdejší kolonizaci také významně prospěl. Kolem hradu vznikaly nové osady. Mezi nimi také Kašava. V nových osadách byly zřizovány duchovní správy a stavěly se první kostelíky. Patronátní právo a existence kostela v Kašavě je v Zemských deskách doložena k roku 1480. Tehdy Kašavu vlastnili Šternberkové, kteří ji také vybrali patronku. Stala se jí světice Kateřina Alexandrijská.
Lukovské panství a jeho vrchnost sehrály rozhodující roli vzestupu Kašavy během několika dalších staletí. Ráz středověké krajiny byl zcela odlišný od té dnešní, na níž jsme zvyklí. Karpatský výběžek vykazoval u nás hluboké a neprostupné listnaté lesy. Kašavjané byli v hojné míře povoláváni vrchností ke klúčení panských lesů, aby se získala nová půda, která sloužila jako pole, lada i pastviny.
Během neklidné doby husitství a později Třicetileté války zdejším krajem prošla řada vojenských družin. Lidé byli rádi, že přežili. Dokladem krutých časů je nedaleko zaniklá osada Janova Lhota v horách nad Držkovou, která padla za oběť švédskému drancování a byla v 17. století vypálena. Některé historické prameny se přiklánějí k názoru, že ve stejné době, pravděpodobně v 17. století do zdejší populace pronikl nový prvek ze Sedmihradska (dnešního Rumunska) – Valaši, kteří jako pastevci došli až do Hostýnských hor a splynuli se zdejším obyvatelstvem. Jde však o neprokázané skutečnosti, pouze hypotézy. V Každém případě náš kraj nese etnograficky název Valašsko.